Probiotika, prebiotika nebo postbiotika – kdy a proč doplňovat?

Zdraví střev a střevní mikrobiom dnes patří mezi klíčové pilíře celkového zdraví. Ovlivňují imunitu, trávení, psychickou stabilitu, energetický metabolismus i kvalitu pokožky. Není proto překvapivé, že se stále častěji setkáváme s pojmy probiotika, prebiotika a postbiotika.

Jaký je mezi nimi rozdíl? A kdy má smysl který typ doplňovat?

Probiotika – živé bakterie pro obnovu mikrobiomu

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství příznivě ovlivňují zdraví hostitele.

Nejčastěji se jedná o bakterie rodu Lactobacillus, Bifidobacterium nebo o kvasinku Saccharomyces boulardii.

Účinky probiotik

• obnova střevní mikroflóry
• podpora imunity
• pomoc při průjmech (včetně těch po antibiotikách)
• podpora střevní bariéry
• pozitivní vliv na osu střevo–mozek

Kdy doplňovat probiotika?

• při a po léčbě antibiotiky
• při akutních průjmech
• při chronických trávicích potížích
• při oslabené imunitě
• při dlouhodobém stresu

Probiotika jsou vhodná tehdy, když potřebujeme aktivně obnovit konkrétní bakteriální kmeny.

Prebiotika – výživa prospěšných bakterií

Prebiotika nejsou bakterie, ale nestravitelné složky potravy (nejčastěji vláknina), které slouží jako potrava pro prospěšné střevní mikroorganismy.

Podporují jejich růst a aktivitu a tím přirozeně zlepšují složení mikrobiomu.

Nejznámější prebiotika

Inulin

• zdroj: čekanka, topinambur
• podporuje růst bifidobakterií
• může způsobovat nadýmání u citlivých osob

FOS (fruktooligosacharidy)

• rychle fermentují
• silně podporují růst „dobrých“ bakterií
• častější výskyt plynatosti

GOS (galaktooligosacharidy)

• velmi dobře tolerované
• často součást dětské výživy
• podporují bifidobakterie

Další moderní a šetrná prebiotika

Sunfiber (částečně hydrolyzovaná guarová guma)

Sunfiber je enzymaticky upravená rozpustná vláknina z guarové gumy.

• pomalá fermentace
• velmi dobrá tolerance
• minimální nadýmání
• podpora pravidelnosti stolice
• stabilní vliv na střevní mikrobiom

Je vhodná zejména pro osoby s citlivým trávením nebo při sklonu k nadýmání.

Resistentní škrob

• vzniká např. v ochlazených vařených bramborách či rýži
• podporuje tvorbu butyrátu
• pozitivní vliv na metabolismus glukózy

Beta-glukany

• zdroj: oves, ječmen, některé houby
• kombinace prebiotického a imunomodulačního účinku
• vhodné při oslabené imunitě

Pektiny

• obsažené v ovoci
• zvyšují viskozitu střevního obsahu
• jemně podporují růst prospěšných bakterií

XOS (xylooligosacharidy)

• velmi dobře tolerované
• silně podporují bifidobakterie
• účinné i v nízkých dávkách

Kdy doplňovat prebiotika?

• při zácpě
• při nízkém příjmu vlákniny
• jako dlouhodobá prevence dysbiózy
• při oslabené imunitě
• jako podpora po probiotické kúře

Pozor: U osob se SIBO nebo výraznou plynatostí je vhodné začínat velmi nízkými dávkami.

Postbiotika – moderní podpora střevní bariéry

Postbiotika jsou bioaktivní látky vznikající činností probiotických bakterií. Neobsahují živé mikroorganismy, ale jejich metabolity.

• butyrát
• další krátkořetězcové mastné kyseliny
• enzymy
• peptidy
• buněčné fragmenty

Výhody postbiotik

• vysoká stabilita
• vhodné i pro citlivé osoby
• podpora střevní bariéry
• protizánětlivý efekt
• nelze „přerůst“ jako některá probiotika

Přehledné srovnání

Shrnutí

Probiotika dodávají živé mikroorganismy.

Prebiotika je vyživují – existuje více typů s různou tolerancí (např. inulin, FOS, GOS, Sunfiber, rezistentní škrob).

Postbiotika přinášejí jejich aktivní metabolity.

Každý z těchto přístupů má své místo. Důležité je zvolit strategii podle aktuální potřeby organismu.